Who are You?! (K)

31. července 2011 v 18:04 | Zukashi |  Who Are You
Mladý, blonďatý chlapec, procházel školní chodbou, v uších měl daná sluchátka od mp3 přehrávače, a razil si cestu, mezi mnoha spolužáky. Přemýšlel, o tom jak asi stráví dnešní večer. Bude opět sám, bez rodiny, jen s démonem ve svém těle, a toužit po něm, po té dokonalé osobě, která ho tu zanechala na pospas životu. Neodpustil mu. Jak by také mohl, vždyť mu ukradl srdce, poté ho roztrhal na kusy, a uschoval ve svém těle, aby jej už nikdy nikdo nenašel. Ale proč spáchal takovýto zločin? Ukrást srdce Andělovy? Dost si troufl, ale tohle se mu nevyplatí, až ho jednou Blonďáček najde, Uchiha okusí jeho zlost. Naruto už nebude Anděl, už bude Ďábel, posel temnoty, strachu, a to nejhlavnější - bude Posel Bolesti. Také mu ukradne jeho srdce, roztrhá jej, ale neuschová ho, nýbrž jej zničí. Aby, Sasuke už nikdy nevěděl, jaké to je někoho milovat. Protože Naruto to věděl, byl do Sasukeho Uchihi zamilovaný, a to ´až po uši´ jak se říká. Jenže problém byl v tom, že Uchiha, se jeho citům, celou tu dobu vysmíval, a pak, mu ukradl srdce. To se ale Blonďáčkovy nelíbilo, a když na konci chodby zahlédl lesk těch dokonalých havraních vlasů, jako vždy upravených, tak jak se sluší a patří, obklopených hloučkem dívek, které se v jednom kuse něčemu, očividně dosti vtipnému chichotaly, něco tam uvnitř, kde by správně mněl mít své srdce, bodlo. Věděl, že je to jenom jediný pocit, který od doby co Sasuke odešel z Konohy k Orochimarovy, vždy dokázal potlačit, nebo si jej vylil na Sasukeho fotce. Byla to Bolest. Tentokrát se do ní ale přimíchala hrstka něčeho nového, Lítosti a zároveň, ač je to až paradoxní, Nenávist s Láskou. Jak se může objevit Nenávist, Bolest a Láska s Lítostí, v jedné emoci? To snad ani není možné, to Blonďáček věděl, a to moc dobře. Není možné, aby se Uchiha vrátil do Konohy. Blonďáček zahnul do dveří, a vešel do třídy, ve které nyní mněli Literaturu, sedl do své lavice, vedle Kibi Inuzuky a vytáhl svůj blok. Vzal si svoji tyrkysově modrou propisku, a začal psát slova která jej v tu chvíli napadala.

Miluji tě čím dál víc,
bez tebe bych byl nic.
Lásku v srdci mám,
stále na tě vzpomínám.

Jsi má láska jsi můj sen
a já na tebe myslím každý den.
Ráno vždy když se probudím,
S láskou na tebe pomyslím.
A večer když jdu spát,
Sen o tobě si nechám zdát.
A i celý den když jsem na nohou,
Mé srdíčko to táhne za tebou.

Být ve tvém náručí,
až mi srdíčko poskočí.
Ani bych nedutal
a jen snění bych se oddal.
Tak si o tom nechám zdát,
až dnes večer půjdu spát.
A i tobě přeji sladké snění
a ještě hezčí probuzení.



Blonďáček se zamračil, nad slovy, která právě dopsal. Ujistil se, že v textu není jediná chyba vytrhl papír, poté ho složil, a vložil ho do své kapsy. Podíval se na Kibu, který právě věnoval velmi udivený pohled osobě, která právě stála před třídou. Naruto tedy také zaměřil postavu, a donutil se i zaposlouchat do řeči jejich třídní učitelky.

"A tak tedy, se Pan Uchiha vrátil sem do Konohy, a bude chodit s námi do školy, a bude sedět..." Učitelka se rozhlížela po třídě, nasměrovala svůj pohled k Narutovy, který již opět, nevnímal, hlavu skloněnou k papíru, a v ruce držel propisku. Něžně s ní poťukával do stolu, aby nedělal moc velký randál. Učitelce se po tváři rozběhl jemný, téměř neviditelný úsměv. Ukázala na Naruta, ale ten si toho nevšímal, pořád si pročítal, nový text, který se velmi podobal tomu který, mu ležel v kapse u kalhot.

"Vedle Naruta, sedneš si vedle Naruta Uzumakiho." Pronesla dost hlasitě, aby si jí všiml i on, který zrovna něco škrábal do papíru. Zvedla pohled k učitelce a prudce se zvedl, div že se židle za ním nepřevrátila.

"Ano, prosím..." Řekl a celá třída na něj strhla svoji pozornost, nevadilo mu to, byl přece jeden z těch nejvíce oblíbených. Tmavě modré džíny měl páskem upevněné kolem svého, velmi pěkného, pozadí, které si jasně říkalo o obdiv. Za tu dobu se hodně změnil. Už to není ten, celkem obtloustlý hoch. Je z něj největší krasavec na škole, do doby než se vrátí Uchiha, pak bude mít velmi vysokou konkurenci. A ta doba právě nastala. Učitelka se trochu začervenala pod pohledem Narutovích překrásných očích. Uchiha si olízl horní ret, a dlouhými kroky se vydal k Uzumakimu, položil si vedle něj, na stůl své věci a sedl si vedle něj na židli, Blonďáček si také sedl, i když nechápal proč si Uchiha sedl zrovna vedle něj. Jak mu to ta profesorka mohla udělat?!



Když hodina skončila, vydal se Naruto na svojí poslední hodinu, na tělesnou výchovu. Vklouzl do šaten, svlékl ze sebe své džíny, přiléhavé triko a navlékl si na sebe Fotbalový dres. Zrovna když si zamykal skříňku se svými věcmi, do šatny, prázdné, až na Naruta vpochodoval Sasuke, ihned se zastavil, zvedl sklopené oči, a setkal se pohledem s blonďáčkem, usmál se.

"Vypadáš celkem dobře, Uzumaki." Řekl s ohrnutým horní rtem. Naruto jen zavrtěl hlavou a dal se na odchod. Při míjení, ho ale Uchiha drapl za zápěstí a strhl si ho na hruď. Naruto se ihned začal bránit a odtáhl se od něj.

"Nešahej na mně Uchiho!" Zavrčel naštvaně a dal se, teď již opravdu, na odchod.

Sasuke se usmál a ještě za ním zavolal - "Když jsme si to s tebou rozdával, choval jsi se jinak, Uzumaki!" . To už, ale Naruto nemohl slyšet, protože se během řítil kolem hřiště, byl jeden z nejlepších ve fotbale, vlastně byl ten nejlepší, proto byl kapitánem fotbalového, školního týmu, který tvořil Kiba, Shikamaru a Shino. Ale tohle jsou jen čtyři nejhlavnější. Nyní se do týmu řadil, i Sasuke. A to se Narutovy vůbec nelíbila, uvažoval dokonce o tom, že z týmu odejde, jen aby se s ním nemusel vídat. Naruto zrovna běžel s míčem na bránu, když mu v kapse zavibroval mobil. Vzal svůj mobil do ruky, a ukazováček zaměřil na obálku, značící nově příchozí zprávu. Prstem ji otevřel, a začal číst, četl potichu, jenom pro sebe.

Je černá tma a paprsky hvězd
září a svítí na tisíce cest.
Zbývá mi jen plakat bez cíle,
ty jsi mi vzdálen na míle.

Je černá tma a hvězda padá,
kdybys jen věděl, co jsem si přál.
Za kolik mi prodáš svoji lásku?
..kdo odpoví mi na otázku...


Je černá tma a měsíc září,
slzy stékají po mé tváři.
Zbývá mi jen doufat a tajně si přát,
abys mě měl opět rád...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama