Srpen 2011



Tak a je to tu... Opět Dess...

25. srpna 2011 v 13:59 | Zukashi

Tak a je to tu, opět nový dess... Řekla bych, že není zase tak hrozný, ale posuďte samy... Nechám to opět na vás. Kdyby se opravdu nelíbil, tak ho změním na ten předešlí... Takže komentujte...xD


Dipl od Kara-Chan

24. srpna 2011 v 13:55 | Zukashi |  Diplomy
Dipl pro Kara-chan, promiň jestli se nelíbí, ale nějak jsem zapomněla, co jsi tam chtěla... Vážně moc promiň, a hoď mi kdyžtak ten tvůj web... Díky...
A tady je dipl, pro mně od Kara-chan.... Děkuju je fkt pěknej... <3


Námětky pro vás... je to blbost...xD

22. srpna 2011 v 17:06 | Zukashi

Náměty na povídky - Vy to asi stejně nenapíšete, ale proč něco nevymyslet, když na to nebudu mít moc času...

1. - Akstsuki na stopě pokladu.
2. - Naruto ve filmu. (Ta zeď je Tobimuvzdorná...)
Časem budu přidávat...xD

Sebevrah!

17. srpna 2011 v 16:08 | Zukashi |  Jednorázovky Naruto

Jménu se nesmějte, prostě mně to napadlo..xDDDJe to Hroooozně OOC!! xDDD

Jen na vlastní nebezpečí. Újma na zdraví, stoprocentní a více než jistá...xDDD

Chyby ignorujte! xDDD





Mladý hoch šel se svými spolužáky, do školy. Byl první den po vánočních prázdninách. Všude byla spousta sněhu. Když procházel kolem vysoké budovy, nákupního centra, s úsměvem na rtech zvedl hlavu a zadíval se nahoru, ke střeše budovy, hned jak se tam ale podíval, došlo mu, že to dělat neměl. Uviděl tam stojící osobu. Stála na římse a nakláněla se přes okraj. Chlapec vycítil, že tam nahoře by mohl pocítit trochu adrenalinu. Usmál se tedy ještě jednou, a koukl se na jeho spolužáky.

"Hele lidi, já musím si ještě něco rychle zařídit, uvidíme se ve škole."Řekl a s úsměvem na rtech vběhl do budovy. Došel až k eskalátorům, a postavil se na jeden ze schodů, které právě nabíraly své obvyklé hranaté tvary. Dojel až nahoru do nejvyššího patra, pak vlezl od chodby pro zaměstnance, a odtamtud až k žebříku vedoucímu na střechu. Naruto se usmál. Už viděl toho muže, co se nahýbal sem a tam, vypadal jako opilec. Naruto k němu zamířil, ale, nešel až k němu, zhruba 2 metry od něj si stoupl na traverzu. Bylo to opravdu vysoko, a traverza se nebezpečně hýbala, Hned jak na ni došlápl oběma nohama, podíval se dolů, a to pro něj byla chyba.

"Jashine, taková výška. Ty jo, co to je? Já se asi zblázním!" Začal vřískat, a strhl na sebe pozornost toho muže. Naruto se na něj tedy taky podíval. Přišel mu povědomí, ale to mohlo být způsobeno i tím, že on znal skoro celou Konohu. Muž se na něj díval zděšeným pohledem. Myslel si, že on je jeden z těch co ho mají zachránit. Díval se na to, jak si na traverze počíná, najednou změnil svůj názor, tohle není nikdo kdo mu, má pomoct.

"Taky sebevrah?" Zeptal se najednou. Naruto sebou překvapeně trhl. Ušklíbl se, ale odpověděl.

"Ne, jen jsem chtěl zažít trochu adrenalinu. Co ty? Ty chceš skočit?" Zeptal se s úsměvem na rtech. Ani mu nedošlo, na co se ptá. Byl z té výšky tak vykolejený, ale nemohl se ani pohnout. Byl jak přimražený k traverze. Muž vedle něj přikývl a Naruto se vítězně usmál.

"Super, a kdy hodláš skočit?" Zeptal se ho, muž šokovaně zalapal po dechu. Naruto se opět usmál.

"Tak já ti pomůžu, jestli chceš, mám s tím dost zkušeností, hodně lidí jsem strčil." Řekl. Muž opět zalapal po dechu, ale blonďák se opět jen usmál.

"J-Já nevím...c-co... n- na to ř-říct..." Vykoktal ze sebe muž. Naruto se usmál.

"Člověče, tohle je nabídka co se neodmítá!" Řekl, a v jeho hlase zněla trocha podrážděnosti. "Já ti tu nabízím takovou super pomoc, a ty nevíš co na to říct?! To je... Jsi divný!" Řekl a střelil po muži naštvaným pohledem. "Jud, přeci se tu nebudu vybavovat s nějakou sockou, co se nedokáže ani zabít!" Řekl opět, rychle se otočil, seskočil z traverzy a rozešel se k žebříku. Nestihl k němu ale dojít.

"Máš pravdu, nedokážu to, jsme srab." Uslyšel za sebou mužův hlas.

"No tak proč tu ještě stojíš?!" Řekl, a vydal se po žebříku dolů. Vůbec ovšem netušil, že tří spolužáci, celou scénu na traverze viděli. Vůbec mu nedocházelo, co se mohlo stát, kdyby muž jeho nabídku přijal, nepřemýšlel nad tím. Nechtěl nad tím přemýšlet, bylo mu totiž jasné, že muž odmítne. Sešel dolů, do přízemí, vběhl do obchodu s oblečením a rychle si vybral nějaké džíny. Byli pěkné, od Lacoste. Značkové, to se k němu hodilo. Na prodavačce, které kalhoty platil, bylo vidět jak se červená, Naruto se na ni teda také usmál, a zaplatil. Když vyšel z centra, zarazil se. Stál před ním Uchiha, Suigetsu a Karin. Naruto se na ně usmál, přeci jen byl mladší o tři roky. Nerad si s touhle partičkou zahrával. Rozhodl se projít skrz ně. Vyrazil tedy, a odstrčil Karin od Uchihi, aby si prorazil cestu. Karin si jen dotčeně odfrkla, ale nic neřekla, za to Uchiha... Chytl ho za rukách košile co měl na sobě a strhl si ho hezky před sebe.

"Jak si dovoluješ strkat do někoho z nás?!" Řekl naštvaně. Naruto se usmál.

"Nedovoluju si do nikoho strkat. Překážíte mi, tak si dělám cestu."Vyškubl se mu, a odešel. Sasuke se za ním jen podíval. Byl zajímavý, jako jediný z jejich školy, v Sasukem dokázal vzbudit touhu, a dokonce i strach. Naruto věděl, už od malička, že je jiný, že se mu nelíbí dívky ale chlapci. Měl to takřka napsané na čele. Každý to na něm hned poznal. A on taky uměl rozeznávat lidi. Teď běžel po namrzlém mostě, a vyhýbal se chodcům, kteří šli proti němu. Věděl, že se musí dostat do školy včas, to by byl malér kdyby přišel pozdě. On nejlepší žák prvního ročníku na střední škole v Konoze, nikdy nepřišel pozdě, byl nejlepší ve třídě, a učitel Matematiky, mu vždy říkal - "Jsi jednooký král, mezi slepými." Naruto z toho měl vždy velkou radost. Byl samo sebou i jeden z těch nejpopulárnějších. Měl hodně přátel, vlastně by se dalo říct celou třídu, a hlavně holky, po něm toužily, ale on. On se jim velkým obloukem vyhýbal. Naruto se na přechodu zastavil, rozhlédl a přeběhl silnici, a doběhl do školy. Díky bohu, měl fyzikář vždy zpoždění, a tak přišel včas. Sedl si do lavice, vedle Kibi, a začal si ním povídat. Takhle proběhl celý den, a pak když po škole šli společně domů. Naruto mu vyprávěl co se mu stalo. Jak zachránil život toho chlápka, a jak si díky tomu koupil nové kalhoty. Kibovy jako jedinému mohl věřit, že to nikomu neřekne. Jak tak šli opět přes most, všiml si Naruto nějakých kluků, co stáli na zábradlí. Usmál se, dnes již po druhé pocítil, adrenalin.

"Ty, Kibo, co je to za lidi?" Ukázal na partičku. Kiba se usmál a zamával jim.

"To jsou kluci od nás z týmu. Dělají Bungee Jumping. To je, Shikamaru, Gaara, a tamten co je dole..." Kiba se nahnul přes zábradlí mostu a ukázal na černovláska visícího hlavou dolů. "To je Sai." Naruto se usmál, a mezi tím k nim došel ten s culíkem. Naruto si s ním podal ruku, a pak i s ostatními.

"Tak Kibo, jdeš na to?" Zeptal se Shikamaru, a Kiba přikývl.

"No jasně, Ty Naruto zítra tu bude televize, nechceš nám s tím pomoct?" Zeptal se a Naruto na něj vytřeštil oči. Ne, že by se bál, ba naopak, chtěl to vyzkoušet. Usmál se na Shikamara a přikývl.

"Jo jasně, strašně rád." Kiba se usmál.

"No super tak aspoň, máme dalšího člena..." Řekl. Naruto přikývl, a souhlasil i s tím, že si to teď vyzkouší. Když mu kluci nandali všechny ty věci, aby se nezabil. Měl trochu smíšené pocity, a když stál na okraji mostu, a hrozilo, že se zabije, byl na tom ještě hůře. Myslel, že se zabije. Ani si nevšiml lidí, co se kolem začali shromažďovat, aby se na něj mohli podívat. Stál mezi nimi dokonce i Uchiha. Naruto se podíval na Fanynky, které stáli těsně kolem zábradlí a místa, kterého se držel. Všechny se na něj dívaly, a když se na ně podíval i on, silně konkurovaly rajčeti. Naruto se trochu nervózně usmál. Rozhlédl se davem, ale nikde neviděl toho co tu tak moc vidět chtěl... Ještě jednou ze podíval na kluky,kteří na něj zrovna ukazovali palec nahoru. Shikamaru pustil hudbu, Naruto se usmál protože tohle byla jeho nejoblíbenější. Měl ji v mobilu, jako vyzvánění, v počítači na oznámení emailu, a dokonce i v budíku, měl ji fakt rád. Don Omar Ft Lucenzo se opravdu povedla. Když ji Shikamaru pustil, Naruto se vyhoupl na zábradlí, otočil se k lidem, a usmál se. Všichni nadšeně čekali co bude dál. Naruto se vší silou odrazil od zábradlí a udělal ukázkové salto, než zmizel pod okrajem mostu. Všichni nadšeně vydechli, dokonce i on Sasuke Uchiha, byl vší tou pružností, silně překvapen. Počkal dokud se Naruto dole neodřízl a nevlezl do člunu, který ho odvezl k břehu. Vyšel nahoru na most, a tam si se všema plácl.

"Jo, tak tohle byla bomba!" Zakřičel naplno když se oklepával. Sasuke si ho prohlížel. Kiba ho zrovna pevně svíral v objetí, a Gaara a Sai se smály spolu s nimi ho Shikamaru plácal po mokrých zádech. Naruto ze sebe oklepal přebytečné kapky, roztáhl ruce a vběhl do davu. Celý nadšený se smál, dokud nedoběhl k Sasukemu. Chvíli na něj zíral, nic neříkajícím pohledem, pak ale vyplázl jazyk, a se smíchem se opět rozběhl ke své nové partě. Bylo vidět, že dívky jsou z něj ještě více pryč, když na sobě má džíny, a triko, a všechno je to mokré. Sasuke se usmál, byl drzej, byl drzej na Sasukeho, no jak si to ten blonďák může dovolit. Ale on věděl, že stačí, jen oční kontakt, a večer mu bude klepat na dveře. A tak se taky stalo, když Naruto šel večer ven, došlo mu, že je jen kousek o Uchihova domu, a tak se rozhodl, zajít tam. Došel tedy k jeho dveřím a zaklepal na ně, chvíli se nic nedělo ale pak je Sasuke otevřel, a usmál se, chytl Naruta za ruku a strhl ho k sobě. Nohou za nimi zavřel dveře a hned ho na ně natiskl, rukou mu vnikl pod triko, a jazykem se mu začal dobývat do úst. Naruta toto počínání vyděsilo, on je sice na kluky, ale ne na takové machry jako je Sasuke. Tohle si přece nemůže dovolit. Naruto ho od sebe vší silou odstrčil, zamračil se na něj.

"Co to jako děláš?! Seš normální?! Já se ti jdu omluvit za to ráno a ty mě tu hned začneš ošahávat?!" Vyjel na něj. V tu chvíli, byl hrozně naštvaný, a ani mu nedocházelo, že se mu to líbí. Vzdychl. Zvedl k němu oči, a on na něj upíral nechápaví pohled. Černé oči ho doslova probodávali. Naruto zavrtěl hlavou, ale to už se zase nacházel v jeho objetí a užíval si jeho příjemné doteky. Toužil po nich. A ta jeho vůně. Byl omámen tou vůní, nevěděl, co dělá. Ale černovlásek ano, chtěl si s ním užít, a nic víc. Jeho ruce ladně klouzaly po blonďákově vypracovaném těle, a užívaly si tu blízkost toho měkkého bříška. Černovlasý mladík, vzal toho mladého blonďáka do náruče a přesunul se i s ním na postel do svého pokoje. Hned jak blonďáka položil na postel, začal mu rozpínat kalhoty, a stahovat je. Byl hrozně nadržený, a potřeboval se toho zbavit. Stáhl mu tedy kalhoty, a aby neplýtval časem, stáhl mu je i s trnkami. Blonďák pod ním, jen vyjeveně zíral. Ani ho nepolíbil. Byl jak zbavený mysli. Naruto pozoroval jeho počínání, a když si černovlásek sundal i svoje kalhoty, a roztáhl mu nohy, Naruto trochu vyděšeně ucukl a stiskl ho v kolenou. Černovlásek se na něj trochu rozzuřeně podíval, vlastně ani neměl tušení kolik tomu blonďákovy je. Bylo mu to ale jedno. Prostě se chtěl zbavit té těsné klece. I přes všechen vztek, který v sobě měl, protože ho do sebe blonďák nechtěl, pustit se na něj usmál, nahnul se k němu a něžně ho políbil. Blonďákovy ušel sten. Naruto se usmál, a při polibku zavřel oči, položil se na záda, a přitáhl si černovláskovu hlavu, pro další polibek. Než ale stačil cokoliv udělat, do něj černovlásek tvrdě a na jeden příraz pronikl. Blonďák bolestně vykřikl, a z očí mu vytryskli slzy. Sasuke si toho ale vůbec nevšiml, než by si na něj blonďák stačil zvyknout, začal přirážet, aby se uspokojil, na Naruta přitom vůbec nebral ohledy. Narutovy tekly slzy, a ret si skousával ta vehementně až si prokousl ret zhruba na třech místech. V ústech cítil železovitou chuť vlastní krve. Blonďáček si připadal, jako by se v něm něco trhalo. Chtěl křičet, ale nešlo to, místo toho si dál kousal svůj, už takhle, zničený ret. Sasuke do něj přirážel víc, a víc, tvrději, hlouběji a rychleji, dokud se do něj neuděl, pak z něj vyklouzl a položil se na postel. Blonďák se na něj ani nepodíval. Vstal z postele a přes nahé tělo si přetáhl přikrývku. Až teď se na něj podíval.

"Mu-Mohu se u t-tebe o-os-osprchovat?" Řekl, a hlas se mu stále třásl bolestí, v očích měl slzy, a ty mu stékaly po tvářích. Sasuke se na něj tedy taky uráčil podívat, to byla chyba. Nevěděl, co udělal, podíval se na blonďáka, na bradě měl krev, a ta mu skapávala na krk, a přikrývku, kterou byl přikrytý, na tvářích měl slzy, a v oči mu dávali jasně najevo, že se ho teď mladý blonďák bojí.

"Jo... Tam, za rohem.." Ukázal, a zvedl se, chtěl mu pomoct, ale blonďák ucouvl. Sasuke tam stál jako opařený. Podíval se na postel a všiml si krvavé skvrny zhruba uprostřed, podíval se na blonďákovo oblečení, a pak zamířil ke koupelně. Blonďák už stál pod proudem vody, a smíval ze sebe tu bolest, klepal se. Sasuke vešel dovnitř, a Naruto si ho ani nevšiml. Měl zavřené oči, a jen tam tak stál, pod proudem horké vody. Sasuke k němu přistoupil a objal ho kolem pasu. Vzal do ruky jeho penis, a promnul ho. Blonďáček slabě vzdychl. Sasuke se usmál, a pocítil další nával vzrušení. Jeho penis se opět postavil, a Naruto ho ucítil na svém pozadí. Sasuke si už zase razil cestu mezi jeho půlkami. Ale tohle Naruto zamítl, další bolest už nechtěl, vyškubl se z Uchihova sevření, a utekl do pokoje, kde se před chvílí vše odehrálo. Vzal si svoje věci, a začal se do nich navlékat. Šlo to jen těžce. Jak měl mokré tělo, moc mu to nešlo, ale navlékl se do něj. To už ale do pokoje vcházel Uchiha, a nechápavě se na něj díval.

"Vyvádíš jak nějaká patnáctiletá panna! Vždyť to nic nebylo, tak to trochu bolelo." Řekl Uchiha, a opovržlivě ohrnoval horní ret. Naruto se na něj podíval.

"To bude tím, že mi patnáct je ty idiote!" Zakřičel na něj naštvaně, a rozběhl se z pokoje, ke dveřím, otevřel je, ale než stihl utéct, Uchiha ho chytl za ruku a přitáhl ho k sobě. Naruto se mu snažil vyvléct, ale nešlo to, držel ho moc pevně. Tentokrát už ho nenechá utéct. Narutovy ani nedocházelo, jak ho bolí každý pohyb. Uchiha si ho k sobě otočil čelem a políbil ho. Opřel se svým čelem o to jeho, a objal ho.

"Promiň mi to, měl jsem se zeptat kolik ti je. Byl, byl jsem hrozně nadržený, a při pohledu na tebe se to nedalo vydržet." Šeptal, Naruto se na něj díval. Nevěděl, co na to má říct. Mladík byl zaskočen. Myslel si, že to Uchiha ví, ale opak mu byl pravdu. Naruto se od černovláska odtáhl, a zadíval se na jeho rty, pak zvedl svůj pohled k jeho očím.

"Já... Já asi bych měl jít."Řekl a vymanil se z jeho objetí. Otočil se a dal se na odchod. Když ještě otočil svůj pohled, aby zjistil jak Uchiha reaguje, všiml si jeho zmučeného výrazu, který se na něj upíral. Otočil se a rozběl se, přičemž jeho běh vypadal jak kulhající kohout. Naruta bolelo celé tělo, a když Naruto přišel domů svalil se na břicho a lehl si na postel, k otevřenému notebooku. Hned se vydal n svůj blog, a pod svým pseudonymem nechal zveřejnit nově napsaný článek : Zítra v 18.00 na mostě, u Konožského centra, se bude skákat! Určitě musíte přijít, bude to vážně velké. Já sám se skoku možná nezúčastním, i když bych moc chtěl. Ptáte se proč? Bolí mně celé tělo. Byl, jsem si zajezdit na bruslích podjelo mi to, a já se rozmázl na zemi. No, snad se tam potkáme. Tak se když tak mějte, dříve než za dva dni, nic nepřibude.

"A je to…" Usmál se. Věděl, že ti co jeho blog čtou, tam určitě budou, a chtěl se s nimi potkat. Zaklapl notebook a převalil se na záda. Pak se, ale stejně zvedl, vysvlékl se, a hodil na sebe kalhoty na spaní. Lehl si a přikryl. Musel pořád myslet na Uchihu. Přemýšlel, co asi dělá teď on, třeba taky jen tak leží, a myslí na něj, nebo si užívá zase s někým jiným. Uchiha, ale s nikým jiným nebyl, ležel na posteli, a dlaněmi si mnul oči. Přemýšlel, jak mohl takhle ublížit patnáctiletému klukovy. Bylo to pro něj hrozné. S nikým jiným si to tak nevyčítal jako s tím blonďatým andělem. Uchiha si také zapnul svůj notebook a jal se podívat na jeho oblíbený blog. Otevřel ho a přečetl si článek, který na něj zíral, když sjel pod záhlaví. Usmál se, dotyčná osoba psala, že se možná uvidí zítra na Konožském mostě, že by si chtěl taky skočit, ale že ho bolí zadek… Sasuke si přečetl ještě jednou celý článek. Došlo mu to. To blonďáček je ten, kdo píše tyhle dokonalé články. Usmál se, i když mu bylo trochu líto, že mu takhle zmařil jeho plány. Chtěl mu to ale vynahradit, a tak se rozhodl, že se mu na zítřejší akci omluví.



Když blonďák ráno vstal a odešel do koupelny ještě jednou se omýt, tělo už ho tolik nebolelo. Zato to co v něm zůstalo, ho doslova uhryzávalo. Opravdu se choval jako patnáctiletá panna? Vzdychl si. Když se konečně vysprchoval, oblékl se a odebral se do kuchyně něco sníst, za hodinu má být na mostě. Zvedl se tedy z židle a i s celozrnným rohlíkem se obul a odešel na most. Když tam došel, Kiba a Shikamaru už všechno připravovali. Vesele na ně zamával a doběhl k nim. Pořád trochu jak kulhající kohout, ale už ne tak moc jako včera. Také se na něj mile usmáli, a všechno spolu dodělali.

Už se blížil čas, kdy měli začít skákat, a lidi kolem se hromadili. Naruto měl divný pocit. Hledal ještě nějaké věci, když si ho Sasuke odchytl a odvedl stranou od davu. Omluvil se mu, všechno mu řekl, a řekl mu, že se s ním chce usmířit. Naruto to s vděčností přijal, a když ho pustil, odešel k Shikamarovy.

"Ty Naruto, dávej si pozor, vypadáš dost unaveně. A taky je dost velká zima, včera bylo přeci jenom tepleji, a ta voda, má dneska dost velký proud, od toho sněhu. Nechceš to radši nechat na Saiovy a Kibovy?" Naruto se na něj usmál. Věděl, že kdyby se něco stalo, někdo by ho určitě zachránil. Musel ale uznat že dnes, byl mnohem silnější proud a taky mnohem větší zima. Mohlo se cokoliv zvrtnout. To mu ale nevadilo, chtěl si tohle užít, a to za každou cenu.



Když se konečně za pomoci Saie a Gaary vyhoupl přes okraj, měl horší pocity než včera, ale chtěl dokázat, že není srab. Usmál se tedy na všechny, opět si stoupl na zábradlí, i když se dost třásl, odrazil se, a s obrovským jásotem a potleskem udělal další ze svých ukázkových salt. Když letěl tím vzdychem, dala se do něj ještě větší zima, ale adrenalinu neubývalo, pak se až po pás namočil do vody, a dohoupal se. Když se konečně opět odhodlal odříznout, dopadl do ledové vody, a hladina jako by se nad ním uzavřela. Chvíli se nic nedělo, a Sasukemu tam nahoře začalo docházet, že něco není v pořádku, rozběhl se tedy k okraji mostu a po stráni se vrhl dolů. Tam pak skočil do vody a plaval k místu, kde se blonďák odřízl. Když tam doplaval, nadechl se a potopil, hned pod vodou otevřel oči, ale jeho krásné blond vlasy nikde neviděl, ani ty modré oči, rozhodl se, že se vynoří. Vyplaval na hladinu, a rozhlížel se, když se podíval směrem po proudu řeky, uviděl cosi blýskat se na vodě. Rychle k tomu doplaval a za límec stříbrné bundy vytáhl blonďáka k sobě do náruče. Cítil, jak je slabý, a také cítil, že on sám slábne. Pomocí člunu se dostal na břeh, kde z blonďáka všechno sundal a zabalil ho do alobalové přikrývky, kterou používají hasiči. Sebe taky zabalil, blonďáka k sobě pevně tiskl. Když ho odvezli domů, položil blonďáka do postele, přikryl ho svojí peřinou, a odešel do kuchyně. Sedl si za stůl a dal se do pití čaje, který si narychlo připravil.



Blonďáček otevřel oči, byla mu hrozná zima, ale ta peřina co měl na sobě, ho zahřívala, ne moc, ale stačilo to. Byl hrozně unavený, pořád se mu chtělo spát, ale nedalo mu to, musel zjistit kde je, protože u něj doma to nebylo. Posadil se, a s tichým zakňučením i vstal, a rozešel se ke dveřím. Když uslyšel z jednoho z pokojů, které neměli dveře nýbrž jen rám, cinknutí hrnku, vydal se směrem k němu. Vešel dovnitř, a zrak mu spočinul na Sasukeho osobě. Ten na něj otočil svůj jako vždy nic neříkající obličej, ale hned jak ho uviděl, rozzářil se. Naruto se usmál, a Uchiha se k němu vrhnul, aby ho objal.

"Konečně jsi se, probral, myslel jsem, že se nedočkám." Řekl, teď už mu bylo jasné, jaké v něm blonďáček vzbuzuje pocity, bylo mu taky jasné, že se do něj zamiloval, a to jak nejvíc to šlo. Pohladil blonďáčka po jemné, ale stále chladné tváři, a pak ho i políbil. Naruto se k němu tiskl, jak jen to šlo.

" Víš, Naruto, že jsem se do tebe zabouchl?" Zeptal se najednou do ticha Sasuke. Naruto k němu zvedl své studánky a zadíval se na něj. Uchiha hrdě přikývl, a obdařil ho i svým krásným úsměvem. Pak blonďákovy domluvil, a šli si spolu ještě lehnout. Bylo příjemné být si navzájem tak blízko.

Další hezů videjko..xD

17. srpna 2011 v 14:37 | Zukashi |  Videa, Obrázky -> Atd...xD

Nejen super písnička, ale i hezů video. Rozhodně doporučuji podívat se na něj… Mají to vážně dobře udělané… A kdo bude myslet na dvojsmysly… Ten uvidí… OxD


Dess... Zase...

16. srpna 2011 v 13:23 | Zukashi

Nový dess, no snad se vám bude líbit. Změnila jsme ho, protože mi kamí, která na můj blog také chodí řekla, že se na tom špatně čte. Prý si to musí označit, a pak to jde. Když jsme spolu šli z kina, došlo mi, že asi nebude jediná, tak jsem se dala na tvorbu, a spáchala tohle. Dále jsem zvolila pár ItaSasu, protože je to dokonalá dvojice, a tak trochu mi to připomíná jednu skupinu... No snad se líbí... Tak komentujte..


DiPLoMek... pro mně...xD

13. srpna 2011 v 12:13 | Zukashi |  Diplomy

A teď ode mne, pro Katou-Chiaki...xD
No snad se bude líbit...xD

Krásné objetí (J.)

10. srpna 2011 v 12:25 | Zukashi |  Jednorázovky Naruto

Inspirovala jsem se, a stvořila novou povídku, ze začátku, je podle měn dosti zábavná, ale nakonec, to nesmíte číst. Je to děsné!!

Komentujete!!! xD



"Ale já nebyl až tak opilí!"
" Ne? Hodil si s mým křečkem o zem a řval "Pikaču, volím si tebe". Potom si hodinu křičel ve skříni, že vchod do Narnie nefunguje a potom si si sedl do krbu a křičel si "příčná ulice, příčná ulice" no a když jsi vylezl, řval si na moje auto "Optime, já dobře vím, že jsi to ty, TRANSFORMUJ se!". Zbytek noci si vypouštěl bazén s tím, že hledáš Nema, a když ses vracel domů, skočil si po bezdomovci a nadšeně křičel "Brumbále, ty žiješ!" Dokončil svůj proslov rudovlásek.

"Ale no tak Gaaro, já za to nemohl..." Kňučel Naruto k naštvanému Gaarovi.

"I Sasuke z tebe měl druhé vánoce!" Řekl ještě více naštvaně Gaara. Naruto se zastavil a podíval se na Gaaru. Ten na sobě jeho pohled ihned vycítil a tak se otočil. Narutovy oči vypadali... jinak.

"Co je?" Řekl pak prostě Gaara. Naruto mrknul.

"Byl tam i Uchiha?!" Řekl naštvaně, roztřeseným hlasem. Gaara souhlasně přikývl. Poté se otočil a šel dál, ignoroval Narutův zničený pohled. Naruto to tedy taky nechal být. Když došli domů (pozn. Autora -> Bydlí spolu, a jsou k sobě jako bratři...), Naruto se skulil na postel a zavřel oči, byl na sebe naštvaný, jak se mohl takhle ztřískat. Ještě ke všemu před Uchihou? Bylo mu ze sebe na zvracení. Nejen kvůli tomu, měl na sebe zlost i kvůli Gaarově křečkovy. Jmenoval se Gifuto-san. Gaara ho měl moc rád, a tak se Naruto ani nedivil, když s ním Gaara celý den ani nepromluvil. Večer, když šel, z petshopu, a v malé krabičce nesl dva křečky, kteří už měli i jména, a ještě ke všemu to byli holka a kluk, měl hned lepší pocit, že se Gaarovy pokusí smrt jeho Gifuto-san vynahradit. Jak se tak toulal, Konohou, které již byla téměř pohlcena tmou, narazil, na nějaký, podezřelí zvuk, táhnoucí se z lesa. Zarazil se, a podíval se na les. Slyšel divný hlas. Byl to slizký hlas, který jej oslovoval.

"Poooojď... Seeeem... Maaaališký... Pusť mne veeeen..."Ozývalo se z Lesa. Naruto byl zmatený, a tak, i přes nepříjemný mráz běhající po zádech, se vydal do lesa. Šel, a na každém dalším kroku se hlas zdál být naléhavější a intenzivnější. Naruto došel až na malý palouček, hned to místo poznal, tady trénoval s Kakashim, Sasukem a Sakurou. Naruto se rozhlédl, nikde ale nikoho neviděl. Najednou se před ním začali rozestupovat stromy. Naruto znejistil, a o kus couvl, ale zakopl a spadl. Nyní před ním stála obrovská liška s devíti ocasy. Naruto ji pozoroval, liška mávla ocasem a všude kolem nich se objevily vysoké zdi. Narutovy to bylo divné, pomalinku se postavil. Liška se usmála.

"Jseeeeeem... Rááád žeee jsiii tuuu..." Ozvalo se jako ozvěnou, ale Naruto těmto slovům rozuměl. Liška se na něj znovu usmála.

"Naruto, chtěl by, jsi být silnější, než je celý tvůj tým?" Zeptala se již bez ozvěn. Naruto byl zaskočen, nevěděl, co má říct. Tak se rozhodl, že jen souhlasně kývne. Liška se opět usmála. Naruto se taky trochu pousmál, nikoli ale šťastně. Byl nervózní. A cítil jak se křečci v krabičce klepou.

"Co ode mně chceš?" Zeptal se, třesoucím se hlasem. Liška se na něj dívala. Rudé oči jí žhnuly.

"Dám ti svoji sílu, a všechnu moji chakru, po podmínkou." Řekla Liška. Naruto se na ni díval. "Pod jakou podmínkou?!" Řekl už trochu sebevědoměji. Lišce opět zacukali koutky.

"Až přijde tvůj čas, nezemřu s tebou, pustíš mně ven." Řekla zase o něco slizčeji. Naruto se zamračil.

"Ale to pak zničíš celou vesnici!"Křikl na ni rozzlobeně. Liška přikývla.

"To je taky součást podmínky, já ji nechám být. Ale musím mně pustit..." Řekla. Narutovy to přišlo fajn, on bude silný a jednou, až bude mít umřít, vypustí lišku na svobodu, a nechá ji být. Tak tedy souhlasil. Liška se opět usmívala.

"Tak, tedy, budeš mít moji sílu, a já budu tvůj ochránce, dokud nepřijde tvůj čas, pak mně osvobodíš, a já si půjdu svojí cestou." Řekla liška jejich dohodu. Naruto přikývl, a v mžiku se ocitl, opět v tom lese, na paloučku, na zemi. Ležel bez trika, a na hrudi mněl velké tetování, které rudě žhnulo. Naruto otevřel oči, a díval se do těch jeho, do těch temných očí. Byli černé jako noc. Sasuke se ihned narovnal.

"Co tu děláš takhle v noci, polonahý?" Zeptal se. Naruto se na sebe podíval. Hned jak uviděl ono tetování, znehybněl. Sasuke se pousmál, ale nebylo to skoro, ani vidět. Sasuke pomohl Narutovy vstát, a oba se rozešli domů, Naruto ještě kulhal, ale krabičku s křečky nepouštěl. Nevěděl jestli Sasuke ví o onom Liščím démonovy, kterému se Naruto zaprodal.

"Co všechno jsi viděl a slyšel?" Zeptal se Naruto. Sasuke se na něj podíval. Nevěděl jestli má říct pravdu. Ale rozhodl se, že pravda bude jistější.

"Všechno." Řekl a dál byl potichu.

"Slib, že to nikomu neřekneš, Sasuke..."Zaprosil Naruto ale Sasuke nic neříkal. Naruto ho chytl za ruku a strhl si ho před sebe. "Slib, mi to, prosím!" Řekl znovu, Sasuke ale opět mlčel. "No tak, prosím..." Naruto udělal psí očka, a Sasuke roztál. "Dobře..." Řekl, a Naruto mu skočil kolem krku. "Děkuju, Děkuju..." Mlel pořád dokola. Sasuke, se ale jeho objetí nijak nebránil. A tak spolu došli až k Narutovy domů, a Naruto mu celou dobu mlel, že mu děkuje...



*** o několik dní později...***

Den co den bojovali Sasuke a Naruto po boku. Nyní, když Naruto stál naproti Orochimarovy, a v ruce držel katanu, připravenou k boji, byl připraven na ukázku svojí moci. Naruto se začal být, a schytal víc ran, než sám čekal. Byl hrozně naštvaný. Jak to, že mu liška nepomáhá? Naruto, se ale nevzdával a bil se dál. Čím více byl naštvaný, tím více rudla jeho chakra. Když už byl na vrcholku svých sil, a nejvíce naštvaný, přeměnil se z ničeho nic na velkou devítiocasou lišku. Sasuke se na něj podíval, a v očích se mu objevil strach. Naruto ji nedokázal ovládat, liška všecko ničila, ohromnými tlapami drtila stromy, a vše kolem, a nakonec došla řada i na Orochimara. Zdálo se, že tlapě uniknul, ale když ji Kyuubi odsunul, všude byla krev. Naruto se proměnil zpět do své pravé podoby, a klesl k zemi. Sasuke se k němu hned přiřítil, vzal jej do náruče, a společně s týmem běžel do Listové, kde ho odnesl ihned do nemocnice. Povedlo se jim jej držet při životě celý týden, pak ale, jako by jej opustili síly. Jeho srdce přestalo být, a on odešel za svojí rodinou. Jeho démon, se proháněl kdesi po loukách, bez své velikosti. Nyní z něj byla jen malá devítiocasá liška. Sasuke si zbytek svého života vyčítal, že Narutovy nikdy neřekl, co k němu cítí. Miloval ho. Věděl, že Naruto je na lepším místě, ale nemohl bez něj být, a tak jednou, večer se rozhodl také odejít. Nikdo ho nehledal, věděli, co udělal. Bylo jim líto, že oni dva museli odejít, ale stalo se to, a tak to časem, nechali být. I když existuje několik lidí, co jim na jejich hroby každý den nosí nové a nové květiny...