Rudé Oči (K.) VI. End

8. srpna 2011 v 12:43 | Zukashi |  Rudé Oči
Krátké...



"Uchihové, jednou musí vymřít. Tahle věta byla nejhlavnější, ze všech vět, které kdy v této knize stály. Jednoho dne se dva z rodiny spiknou a zabijí svého třetího a tím pádem posledního žijícího příbuzného, oba dva se pak zamilují. Jeden do krásné dívky, která mu zamotá hlavu, a druhý do někoho, koho skoro nezná, a ještě ke všemu do muže." Řekl najednou Naruto, Sasuke se ho ani nesnažil zarazit, jen poslouchal, a srovnával se s pravdou. Pak se podíval Narutovy do očí.



"Miluji tě Naruto Uzumaki"

Naruto hleděl do těch temně černých studánek, a snažil se v nich neutopit. Nešlo mu to. Celá jeho snaha přišla v niveč. Neměl ani tušení, jestli to upír myslí vážně nebo jen žertuje, a hleděli si přímo do očí, a Naruto nevěděl, co má dělat. Sasuke se k němu nahnul a něžně ho políbil. Potom ho k sobě přitiskl, ve velmi příjemném objetí.

"T- To si děláš srandu?" Vykoktal Naruto, když si vzpomněl na ten sen co se mu zdál, jak by ho rodiče nenáviděli, kdyby nepřivedl Satana zpět. Najednou se mu v hlavě zrodila spousta nekonečných otázek, na které neznal odpověď, jednou z nich byla - Hledají mně? - Na ni blonďáček nedokázal odpovědět a nejspíše to nikdy ani nedokáže.

"Nedělám si srandu Naruto, já, prostě jsem se do tebe zamiloval..." Šeptl a přitiskl jej k sobě ještě víc. Naruto se lehce třásl, ale nebránil se tomu, kdo by se taky jeho objetí bránil, teď byl tak něžný a milí. Naruto se mu stočil do náruče a zavřel oči, během dalších deseti minut spal jako nemluvně. Sasuke se mu ani nedivil, byl unavený a měl toho hodně za sebou. Uložil jej tedy do postele a políbil na čelo, přikryl dvěmi přikrývkami a nechal spát.

***

Když se Naruto probudil, v pokoji nikdo nebyl, vstal, a stále zabalený, alespoň do jedné z dek přešel ke dveřím, a následně je zkusil otevřít. Když se, dveře s jemným vrznutím otevřeli, vykulil mladík svá očka. Nebylo zamčeno. Mohl se klidně rozběhnout chodbou, vkrást se do stájí, vzít si Satana a ujet s ním domů, a pak říct, že jen spadl a probral se až teď, i když by tomu asi nikdo nevěřil, byla by to výmluva. Ale to on neudělal místo toho odvrátil pohled od oných dveřích na svobodu, a vydal se chodbou opačným směrem, směrem k pokojům, kde většinou býval Sasuke a Itachi. Když došel k posledním dveřím v chodbě, vzal kliku do dlaně, a zlehýnka otevřel, oči mu hned padli na černovlasé postavy sedící u Šachů. Oba dva pohledy se teď upírali na něj, a pak si Naruto všiml nějaké dívky a ta se na něj usmála, kývla na pozdrav. Naruto se rozešel k Sasukemu, ten si ho k sobě opět přitáhl, opět jej objal a políbil, pak už jen hráli šachy...
"Šípková růženka se nám probrala.." konstatoval Itachi, a Sasuke po něm vrhl zamračený pohled. Vstal od šachl a přitiskl k sobě blonďáka. Usmál se.
"Jak jsi se vyspal, Lásko...?" Mrknu na něj, a jeho panenka, která spočínala v jeho náruči se usmála.
"Fajn, upíre.." Usmál se.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama