Poslední Západ Slunce 4.část / ?

6. září 2011 v 13:00 | Zukashi |  Poslední Západ Slunce


Takže po druhé. Prostě jsem šikovná, a nebo, vlastně obráceně. Jsem totální trotl, a vypla jsem si word, a neuložila povídku, no nejsem debil? Vidíte co semnou dělá škola? A to jsem tam teprve dva dni... Grrrr... Zabte mně! No je to také o ničem... nudím sama sebe, tím že ji píšu. Ale určo přečtěte, chci komenty!!! xD





4. Kapitola - Zase...


Mladík pomalu otvíral oči. V místnosti bylo šero, takže nic hrozného. Jen se nemohl pohnout. Ruce mněl svázané až mu ze zápěstí tekla krev. Seděl na zemi, v koutě místnosti. Zem byla chladná a jemu se začali klepat končetiny. Byl děsně unavený, bolel ho zátylek, a prsty u rukou a nohou mu brněly. Bylo to pro něj hrozné utrpení. Z druhé strany místnosti se ozvalo tiché, a zdálo se i pohrdavá zasmání. Chlapec sebral zbytky všem sil, a postavil se na nohy. Dotyčná osoba opět vydala onen dráždiví zvuk. Bylo to nepříjemné, asi jako když vám kočka olizuje ruku. Podíval se na osobu, a nemohl se zbavit pocitu, že ji zná. Znovu zamžoural do tmy, a došlo mu to. Byl to Sasuke. Ale co ten tady dělá? Chlapec vůbec nechápal, proč má svázané ruce, a proč byl na zemi, a proč ho bolí zátylek? Bylo toho na něj moc. Tolik otázek, na které nezná odpověď. Znovu zamžoural do tmy, a pak se pomalu vydal k postavě sedící v křesle, v koutě místnosti, o níž si myslel, že je to Sasuke. Šel sice pomalu, a nebyl si jistý, jestli je to Sasuke opravdu, ale doufal v to. Když konečně stanul u křesla, nechtělo se mu věřit, co vidí. Byl tam taky kluk, jen na sobě měl černou bundu, černé triko a kalhoty, a staré kecky, jako... jako má Sasuke.

"Sasuke?" Zašeptal blonďáček, a natáhl k druhému chlapci ruku. Ten ji pohotově zachytil, a odstrčil ji od své tváře, která byla zakrytá maskou.

"Sasuke?" Usmál se chlapec pod maskou. Blonďáček viděl, jak mu blýsklo v očích. Opravdu, byli stejně černé jako ty Sasukeho.

"Jsi to ty... Vím to..." Zašeptal znovu. A jeho ruka opět vystřelila k masce. Druhý chlapec ji opět odstrčil a postavil se.

"Proč si myslíš, že jsem já Sasuke?" Zeptal se stejně tiše. Blonďák k němu popošel, a horní částí se k němu natiskl. Objal by ho, kdyby to šlo.

"Nechtěl jsem ti ublížit. Neměl jsem to dělat. Já vím... Odpusť mi to prosím..." Šeptal tiše blonďák do chlapcovy bundy. Ten ho, jen tiše poslouchal. Byl opět tak blízko, ale přitom tak hrozně daleko. Sasuke věděl, že tím jak se chová, blonďákovy ubližuje. Ale musel se zbavit konkurence. Nenechá ho nikomu jinému, za žádnou cenu. On jediný kdo ho dokáže rozesmát. Naruto, jeho blonďáček. Nikdo jiný to neumí.

"Ale udělal jsi to. Proč jsi to udělal?" Zeptal se, ještě tišeji Sasuke. Pro Naruta to byl pořád ještě trochu šok. Nebyl si jistý, že jeho únosce, je Sasuke. Měl trochu strach. Celý se třásl zimou. A všechno ho bolelo. Nebyl si vůbec jistý, jestli by teď raději neusnul, a pokud možno, už se neprobral. Byl by aspoň zbaven všeho, co dosud udělal špatně. Sasuke se na něj pořád díval, očima té odporné masky.

"Já vím... Byl to velký omyl... Prosím, promiň mi to..." Šeptal dál blonďáček. Hlas se mu každou chvílí třásl víc a víc. Byla mu zima, a jediné teplo v té místnosti byl Sasuke. Chlapec se k němu tiskl stále víc a víc. Jen aby se zahřál.

"Proč bych to měl udělat. Proč ti mám odpustit, když jsi něco takového začal, a pak jsi utekl..." Zeptal se Sasuke. Hlas měl trochu podrážděný, ale Narutovy nechtěl ublížit. "Proč jsi radši odešel s tím klukem. Proč jsi nezůstal semnou, a nedokončil to, co jsi začal." Ptal se pořád dál. Blonďák už to ale nechtěl poslouchat. Na to mu bylo moc špatně. Udělal další krok v před, a posunul Sasukeho víc ke křeslu, jen aby se na něj mohl víc natisknout. Černovlásek, ho však chytl za ramena a odtáhl ho od sebe. Podíval se na něj, a pak, jednou rukou si stáhl masku z obličeje. Sklonil se k němu, a otřel se o jeho rty. Blonďákem projel další elektrický výboj. Jeho tělo se roztřáslo ještě víc. Černovlásek, ho k sobě otočil zády, a rozřízl provaz, který měl mladý blonďák na zápěstí. Znovu se otřel rty o ty blonďákovy. Chvíli se s nimi jen mazlil, ale pak se do nich toužebně vpil. Naruto trochu vyděšeně ucukl. Nečekal, že to bude chtít zopakovat.

"Co to děláš Sasuke?" Zeptal se chvějícím se hlasem. Černovlásek se usmál a přitáhl si ho blíž. Chtěl ho mít u sebe. Věděl, že mu blonďák neuteče, ale taky věděl, že až si bude jist, že rudovlásek už je někde, kde být má, a co nejdál od Naruta, bude ho muset pustit. Také věděl, že po tomhle, už se na něj jeho blonďáček ani nepodívá.
" Budeš mně nenávidět, až tě nechám jí?" Zeptal se potichu. Modrooký chlapec se na něj nechápavě zadíval.

"Divil by ses tomu?" Odpověděl mu otázkou. Černovlásek si skousl ret, až mu z něj začali ztékat kapky krve. Naruto vůbec netušil kam tím jeho dlouholetý přítel míří. Nevěděl co má za lubem. Vlastně to vědět ani nechtěl. Černovlásek si svého blonďáka pozorně prohlížel. Nechtěl zapomenout jedinou část jeho krásného těla. Natáhl k němu svoji ruku, a čekal, že Naruto ucukne před jeho dotekem. Ale nestalo se. Blonďák se od něj nechal pohladit po tváři, aniž by ucukl. Díval se černovlasému chlapci do očí. Nevěděl, co bude následovat. Věděl jen, že by strašně moc chtěl zůstat s ním. Ale za jakou cenu? Co všechno by mu mohl obětovat? Vlastně by mu dal všecko, jen aby zapomněl na ten polibek, a vymazal z paměti tenhle celý hloupý den. Vlastně den nebyl vůbec hloupý, nabídli mu stýpko, stovky kilometrů odtud, také mu rodiče oznámili bezvadnou novinku, a to sice, že nepřijedou. Také se mu dařilo učení, poslední dobou měl známky, lepší než ta růžovovlasá dívka. Neměl ji vůbec rád, byla hrozně nafoukaná, a pořád si nanášela ten make-up. Přišlo mu to hrozné.

"Jestli ti ublížím... Musíš mě pochopit. Je těžké mít tě na dosah ruky, a přitom na míle daleko." Černovláskovo šeptání ho vrátilo do reality.

"O-o čem to m-mluvíš Sa-Sasuke?!" Zeptal se trochu vyděšený blonďák černovláska. Ten, se ovšem nezabýval odpovědí, ale tím, jak co nejrychleji, dostat blonďáčka do křesla, a přitom mu sundat co nejvíce oblečení. Blonďák stále nechápal, ačkoliv se mu v hlavě, pomalinku ale jistě rodil ten nejděsivější scénář, který kdy vymyslel. Černovlásek se už chystal modrookému milencovy stáhnou to co zbylo z kalhot, i s tím co měl pod nimi. Blonďák, mu to však překazil, když jho ruku odtáhl od svého, téměř obnaženého těla. Černovlásek jen podrážděně zavrčel, a jal se ujmout práce tam, kde skončil. Blonďák ho ale opět chytl za ruku.

"Nedělej to Sasuke..." Zaprosil tiše. Černovlasý mladík, si opět skousl ret. Potřeboval ho. Potřeboval ho, teď hned. Věděl, že když si ho vezme, a jemu se to nebude líbit, ztratí ho na dobro. Ale co má dělat, aby se mu oddal, a přitom se mu to líbilo.

"Ale já tě chci jen a jen pro sebe Naruto." Zašeptal, černovlasý chlapec tomu druhému do ucha. Blonďatý chlapec se opět o něco více vyděšeně, a prudce nadechl. Tahle slova ho trochu zaskočila. Nikdy nevěřil, že by mu mohl Sasuke opětovat jeho lásku. A taky že neopětoval. Chtěl ho jen kvůli jeho celkovému vzhledu. Nechtěl to, co nosil uvnitř, chtěl tělo. Blonďák ho od sebe prudce odstrčil.

"Nešahej na mně Sasuke! Opovaž se mně ještě jednou dotknout! Nerad bych tě udeřil, ale nedáváš mi jinou možnost!" Vyjel na něj najednou. Vůbec netušil, kde se to v něm bere. Ale jeho slova "chci tě jen a jen pro sebe" v něm rozdmýchala vztek. Tohle by mu Gaara nikdy neřekl. "Nemůžu ti nikdy patřit! Je ti to jasné?! Nikdy nebudu jenom tvůj, to se nestane, chápeš to?! Já mám přátele, mám rodinu. Všechno se změní, chápeš to?! Hned jak se odstěhuju, můžeš si tu dělat, co chceš! Ale já tvůj nikdy nebudu!" Černovlásek se na něj nevěřícně díval. Najednou, ve zlomku sekundy byl u něj, a opět ho objímal a líbal. Blonďák ho od sebe chtěl zase odstrčit, ale černovlásek mu zachytl ruce.

"Kam se stěhuješ, proč utíkáš?" Zeptal, a v hlase mu zazněl smutek. Chyběl by mu. Blonďák se na něj podíval. Nevěděl, jestli mu má říct všechno. "Prosím, to nesmíš udělat. Byl bych bez tebe nicka. Všecko by tratilo význam. Nebyl by tu nikdo, kdo by se semnou bavil o něčem jiném než o škole." Blonďák se na něj podíval soucitným pohledem. Věděl že Sasuke mluví pravdu. Když si k nim někoho přivedl, bylo to buď aby si užil, a nebo kvůli doučování. Všichni věděli, že Sasuke je na univerzitě je nejinteligentnější a tak k nim chodili lidi, jen aby se mohli něčemu přiučit od onoho "Úžasného Sasukeho". Naruto se k němu z ničeho nic sám přitiskl. Věděl, že on by byl bez Sasukeho taky nicka. Byl by půlka, a ta druhá půlka by byla na míle daleko od něj. A vlastně by hrozilo, že už ji nikdy nenajde.

"Dostal jsem to stipendium. Mám odjet do Ameriky, jako profesionální hráč Basketu." Řekl.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Christine Christine | Web | 6. září 2011 v 17:43 | Reagovat

Jeden z nejhezčích dílů, moc pěkný ;)

2 Michi Michi | Web | 7. září 2011 v 21:13 | Reagovat

krása rychle další dílek...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama